Studentky měly prezentaci 12.12.2019 na téma skřípácká muzika na Jihlavsku. Jihlavsko vedle kroje, jazyka, nářečí, specifických zvyků a obyčejů  to byl i neobyčejný projev lidové zábavy tzv. „skřípácká muzika“. Provozovala se na nástroje podobné houslím, zvané německy „Fideln“-skřípky, dyndy, skřipce, prkýnka, třísky, husle či fidlovačky. Pevně dané složení skřípácké kapely se skládalo ze 4 hudebníků -dvoje tzv. malé husle, jedny tzv. velké husle a skřipácká basa. Podomácku vyráběné nástroje z jednoho kusu javorového dřeva se smrkovou deskou a zvláštní konstrukcí strun dávala nástrojům specifický drnčivý až skřípající tón. Velmi důležitá vždy byla správná technika hry na skřipky, které jsou na rozdíl od houslí hrubší a masivnější, a proto vyžadují větší smyčce, což je poměrně fyzicky náročné. Nejdéle se skřípácká kapela udržela v Kozlově-Zámková kapela, a ve Velkém Beranově u Jihlavy -Havrdova kapela, jejíž členové byli také Češi. Mezi ně patřil po válce Miloslav Brtník, pozdější zakladatel a vedoucí folklorního souboru Vysočan. Po zániku autentické skřípácké kapely přenesl Míla Brtník st. Tuto muziku do souboru Vysočan, který vznikl v roce 1954 v Jihlavě. Vysočanská kapela hrála na skřipky technikou převzatou od původních nositelů této tradice při četných vystoupeních až do konce druhého tisíciletí , kdy se rozpadla. Již v 80 letech si ale členové souboru začali uvědomovat, že skřípácká kapela stárne a je potřeba vychovat následovníky. V roce 1986 vznikl při souboru Vysočan dětský soubor Pramínek, který založil dětskou kapelu. Ta se postupně začala seznamovat se správnou technikou hry na skřípky právě pod odborným dohledem Míly Brtníka st. Od roku 2013 nově obnovená skřípácká kapela působí na veřejnosti, účastní se významných akcí a reprezentuje zdejší region doma i v zahraničí.