V úterý, 15. 10.  jsme prošli 2. část Václavského náměstí. Začali jsme v horní části, kde se roku 1969 na protest proti invazi jednotek Varšavské smlouvy do naší země upálil student Jan Palach a později i Jan Zajíc. Socha sv. Václava se původně nacházela uprostřed Václavského náměstí, poté byla přemístěna na Vyšehrad a nyní se nachází zde. Se sv. Václavem se setkáváme znovu v pasáži Lucerna. Tentokrát se ovšem jedná o provokativní sochu sochaře Davida Černého. Je to plastika s názvem „Kůň“ z roku 1999, která představuje sv. Václava sedícího na břiše svého mrtvého koně. Viděli jsme i jeden z nejznámějších novorenesančních domů v Praze, Wiehlův dům. Antoním Wiehl byl významný český architekt 19. století. Wiehl v novém domě bydlel od roku 1896 a zde měl také svou kancelář jako architekt a stavitel. Fasáda domu obsahuje tradiční renesanční motivy. Viděli jsme Adamovu lékárnu, palác Fénix, palác U Stýblů, kde do roku 1994 fungovalo divadlo. Zde na přelomu 50-tých a 60-tých let hrál Semafor. Divadlo bylo svými představeními s Jiřím Suchým, Jiřím Šlitrem, Šimkem a Grossmanem a jinými velmi divácky populární. Divadlo v prostorách fungovalo až do roku 1994, kdy stejně jako ostatní nájemníci dostalo výpověď. Procházku jsme zakončili u Baťového paláce. Baťa se proslavil svým marketingovým tahem, který vynalezl. Tento tah spočívá v tom, že se ceny uváděly s devítkami, např. 599 místo 600, což zvýšilo prodej.