Irština

Irština (také irská gaelština) je goidelský (gaelský) jazyk keltské větve indoevropské jazykové rodiny, blízce příbuzný skotské gaelštině.

Irštinou se mluví v Irské republice a Severním Irsku jako menšinovým jazykem (vedle angličtiny), získala však status národního a úředního jazyka Irska. Irsky mluvící obyvatelé se soustřeďují především v oblastech zvaných Gaeltacht, které jsou v situovány přibližně do oblastí západně od Galway s přilehlými Aranskými ostrovy, oblast v okolí města Bangor a přilehlého poloostrova. Menší oblasti jsou i ve vnitrozemí.

Na západě ostrova mluví irštinou jako mateřským jazykem asi 40 tisíc lidí. V Severním Irsku není irština úředním jazykem, nicméně je úředně považována za menšinový jazyk. Dnes se irská vláda snaží o jakési „znovuvzkříšení“ irštiny na základě různých programů, např. zavedení irštiny na úřadech, školách, v televizi a rozhlase. Pro turistu vyvstávají jisté potíže, když se dostane do oblastí Gaeltacht, kde se setká pouze s ukazateli v irštině, na což mapy často nemyslí. Po celé zemi je většina nápisů dvojjazyčných v podobě anglicko-irské. Jen malá část mladé generace umí jazykem předků mluvit, větší část populace je schopna pasivně rozumět. Asi 30 000 žáků mimo Gaeltacht navštěvuje základní a střední školy s výukou vedenou v irském jazyce, jejich počet přitom narůstá. O chod těchto škol se stará nevládní organizace Gaelscoileanna. Některé obory lze v irštině studovat na univerzitě, především na Národní universitě v Galway (Ollscoil na hÉireann).

Teprve od 13. června 2005 se irština stala jedním z úředních jazyků EU (s účinností od roku 2007), přes tři desetiletí po vstupu Irska v roce 1973.