Němčina

Němčina je západogermánský jazyk a hovoří jí přibližně 120 mil. lidí na celém světě. V Evropě je z hlediska počtu rodilých mluvčích němčina s 110 mil. mluvčími druhým nejrozšířenějším jazykem po ruštině.

• tmavooranžová – původní jazyk
• světleoranžová – druhý nebo neoficiální jazyk
• oranžový čtvereček – německá menšina

Němčina je úředním jazykem v:

• Německu (80 mil. mluv.)
• Rakousku (7,9 mil. mluv.)
• Lichtenštejnsku (31 tis. mluv.).
• Švýcarsku (4,3 mil. mluv.) – spolu s francouzštinou, italštinou a rétorománštinou
• Lucembursku (270 tis. mluv.) – spolu s lucemburštinou a francouzštinou
• Belgii v regionu Eupen-St. Vith (110 tis. mluv.) spolu s úředními
jazyky nizozemštinou a francouzštinou
• Itálii v Jižním Tyrolsku (260 tis. mluv.)

Německy dále hovoří menšiny ve:

• Francii (1,5 mil. mluvčích) – Alsasko a Lotrinsko
• Dánsku (25 tis. mluvčích) – region Severní Šlesvicko
• Rumunsku (380 tis. mluvčích)
• Maďarsku (200 tis. mluvčích)
• Polsku (500 tis. mluvčích)
• SNS (1,9 mil.) – Povolží, Kazachstán
• USA (200 tis. mluvčích) – zejména v Pensylvánii
• Kanadě (560 tis. mluvčích)
• Brazílii (1,5 mil. mluvčích)
• Argentině (400 tis. mluvčích)
• Austrálii (135 tis. mluvčích)
• Namibii (25 tis. mluvčích) – do r. 1989 regionální úřední jazyk
• Jihoafrické republice (60 tis. mluvčích)
• Izraeli (desetitisíce mluvčích)
• Česku (několik tisíc nebo desítek tisíc, podle odhadu)